|
| |
|
|
Druhy religiozity dnešní vysokoškolské mládeže
VINCÍKOVÁ, Petra
Práce se zabývá religiozitou české mládeže. Teoretická část pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále popisuje historické kořeny sekularizace v České republice a současný postoj české mládeže k víře. Vymezuje období dospívání a popisuje náboženskou socializaci v rodině a ateismus české mládeže. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá druhy religiozity vysokoškolské mládeže. Interpretuje postoje dospívajících k víře a jejich zkušenosti s nadpřirozenem.
|
|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v posledních dvaceti letech věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Část práce je věnována z hlediska stratifikačních výzkumů období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Většina práce se zabývá dobou po Sametové revoluci. Cílem práce je porovnat jednotlivá témata, kterým se věnovali autoři v rámci tématu sociální stratifikace těsně po Sametové revoluci se současnou reflexí sociální stratifikace. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, česká společnost, výzkum
|
|
|
Štamgastství v současné kultuře hospod
Kroufek, Marek ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Štamgastenství v současné kultuře hospod Autor práce: Marek Kroufek Vedoucí práce: Mgr. Jakub Grygar, PhD. Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje štamgastenství jako svébytnému kulturnímu fenoménu a jeho roli v současné kultuře hospod. Shrnuje vývoj hospod v českém prostředí a vysvětluje symbolický význam místa hospody v konstrukci české národní identity. Na hospodu jako veřejný prostor nahlíží z pozice konceptu třetího místa amerického urbánního sociologa Raye Oldenburga, podle níž je pro zdravé fungování jedince ve společnosti vedle domova a práce nezbytné třetí místo, neutrální prostor, kde může jedinec prožívat neformální veřejný život. Existence třetích míst je dle tohoto pohledu nezbytná pro vytváření lokální komunity a kultivování občanské společnosti. Tato práce se zaměřuje na štamgasty jako tu skupinu, která třetímu místu v podobě hospody vdechuje život a udržuje ho. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum pomocí etnografie ve dvou vybraných pražských hospodách s cílem zjistit, zdali existuje v současné kultuře hospod prostor pro štamgastenství a jak s ním jednotlivé hospody nakládají. Zjišťuje, že hospody aplikují v přístupu k hostů odlišné strategie, vlivem čehož se štamgastenství výrazněji vyvinulo pouze v jedné z nich. Klíčová slova Štamgasti, štamgastenství, kultura hospod, třetí...
|
|
|
Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti
Kolomá, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce s názvem Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti se zabývá takovými předsudky a stereotypy, které jsou aktuálním společenským problémem, se kterým se každý člověk ve svém životě může setkat již na základní škole a později při hledání zaměstnání nebo v rodinném soužití. Cílem této diplomové práce je najít genderové předsudky a stereotypy v časopise MEN/ WOMEN, části WOMEN, rubrice Téma za rok 2011, jež tvoří celkem deset vydání tohoto časopisu a na základě teoretických poznatků se zkoumané genderové předsudky a stereotypy pokusit blíže interpretovat. K lepšímu pochopení problematiky slouží teoretická část, která se zabývá vymezením pojmu gender, dále genderem a s ním spojenými předsudky a stereotypy, ale také samotnými médii, mezi něž analyzovaný časopis bezesporu patří. K dosažení zkoumaného cíle posloužila výzkumná metoda kvantitativní obsahová analýza. Data získaná výzkumem jsou zpracována do jednotlivých tabulek.
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Hodnotové a normativní aspekty v analýze drobné hospodářské kriminality
Bakalová, Jana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá drobnou hospodářskou kriminalitou, tedy nečestnými praktikami, které jsou páchány v každodenním životě jedinci, kteří se považují za "slušné občany". Cílem práce je teoreticky vymezit jev drobné hospodářské kriminality, zasadit jej do příslušného sociologického a kriminologického kontextu a dále provést kvantitativní analýzu, která se zaměří na dva z nejdůležitějších faktorů podmiňujících drobnou hospodářskou kriminalitu - na normy a hodnoty. Teoretická část se vedle základních definic zaměřuje na výzkumné koncepty hodnot (zejména koncept S. H. Schwartze) a také na religiozitu. Empirická část přináší analýzu drobné hospodářské kriminality na základě dvou datových souborů české populace (European Social Survey 2010, Aktér 2011) a ověřuje vliv norem a hodnotových portrétů na páchání nečestných praktik.
|
|
|
Odraz haute couture v českých zemích
Hoffmannová, Soňa ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Odraz haute couture v českých zemích" se zabývá módou ve druhé polovině 19. století a začátkem 20. století v českých zemích. Česká móda se před potvrzením národní samostatnosti v podobě Československé republiky vyvíjela mezi dvěma protikladnými tendencemi. Jednak docházelo k přejímání vlivů ze zahraničí, zejména z Francie, Anglie a Německa především prostřednictvím módních časopisů, a za druhé zde byla snaha o zachování národního svérázu. Cílem práce není analýza módních trendů v českém prostředí, ale analýza módy jakožto fenoménu spojeného s širšími společenskými aspekty, politickými orientacemi, budováním národní identity a zvláštním až absentujícím postavením české aristokracie. Diplomová práce sleduje pozici krejčího v českých zemích, jeho boj s počínající konfekční výrobou a srovnává jeho postavení s francouzskými krejčími tzv. coutiéry, kteří si už ve druhé polovině 19. století vytvořili autonomní a na klientele nezávislé postavení.
|
|
| |
|
|
Vytváření nové identity a symbolů české společnosti v letech 1989-1993 (Analýza na základě konceptu občanského náboženství)
Novotný, Josef ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Práce se snaží prokázat aplikovatelnost konceptu občanského náboženství na českou společnost. Po představení konceptu občanského náboženství pocházejícího od R. Bellaha, občanské společnosti a procesu legitimizace (založeném na myšlenkách J. Přibáně) jsou analyzovány projevy prezidenta V. Havla a články z vybraných dobových periodik. V letech 1989-1993 jako transformačním a krizovém období lze sledovat diskuzi o nutnosti vytvořit občanskou společnost, nalézt způsob legitimizace nového stavu a vytvořit novou kolektivní identitu. Zaměření na jedince a občanství vyplývající z těchto článků představuje fundamenty společnosti, v nichž je díky občanskému náboženství rozpoznán transcendentní prvek a univerzalita, které jim dodávají jednotící potenciál a které se mohou skrze mýty prezentovat v partikulární formě.
|
host ::
RSS.